20. listopadu 2025
13:02
Někteří lidé dostanou husí kůži jen při zmínce o jehle. Ne, nemluvím o šicím stroji. Mluvím o trypanofobii – odborně znějícím názvu pro strach z jehel, injekcí a podobných „píchacích radovánek“, které jsou běžnou součástí medicíny, ale pro někoho představují horor srovnatelný s návštěvou zubaře.
Tento strach není žádná moderní vymyšlenost znuděné generace. Lidé se báli ostrých věcí už od pravěku. Jen tehdy to byla spíš otázka, jestli tě probodne mamutí kel, než jestli dostaneš očkování proti tetanu. Dnes se s jehlami setkáváme hlavně v ordinaci lékaře, a právě tam se trypanofobie nejvíc projeví: studený pot, bledost, bušení srdce a u některých i efektní omdlení, které si nezadá s dramatem z romantického filmu.
Mimochodem, víte, že trypanofobií trpí více než 10 % populace. Podle jedné zahraniční studie až 60 procent dětí školního věku přiznává strach z jehly při očkování. A nejde jen o samotný strach — je prokázáno, že nemalá část lidí se právě ze strachu z injekční jehly vyhýbá lékařské péči a preventivním prohlídkám, které obvykle nějaký ten odběr krve obsahují.
Příčiny? Často špatná zkušenost z dětství, nebo prostě přehnaně živá představivost. A protože mozek je potvora, rád spojí předchozí nepříjemný zážitek s čímkoliv, co ho připomene – třeba i s pouhým pohledem na sterilní stříkačku nebo bílý plášť zdravotníka.
Dobrá zpráva je, že se s tím dá něco dělat. Někdy stačí, když se lékař předem domluví, že pacient nebude koukat, zatímco mu bude vyprávět nějakou veselou historku z čekárny. U dětí funguje i obyčejná nálepka s jednorožcem – na dospělé prý taky, ale musí být dostatečně třpytivá. V naší ordinaci praktického dětského lékaře ale jdeme ještě o kus dál. Kombinujeme různé distrakční metody s pomocí malého vibrujícího pomocníka Buzzyho, který pozornost dítěte zaměstná chladem a vibracemi, takže píchnutí téměř necítí. A protože nechceme, aby se jehly staly strašákem, zařadili jsme nově i technologii bezjehlové aplikace očkování. Speciální aplikátor vpraví očkovací látku do podkoží nebo svalu pouhým tlakem. Není to samozřejmě úplně bez vjemu — pocit krátkého tlaku zůstává — ale jehla může zůstat bezpečně schovaná v krabičce a dětské obavy s ní.
Trypanofobie není ostuda, je to jen přecitlivělý alarm v hlavě, který se dá naučit vypnout. A kdo ví – možná právě ten, kdo dnes bledne při očkování, bude zítra hrdinně darovat krev a chlubit se tím na sociálních sítích. Život je plný překvapení… a občas i drobných píchnutí.
Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, MUDr. Miroslav Kobsa, MBA, MHA
